"Herminátor" začínal jako zedník, odcházel jako legenda
Praha – Jako junior neuspěl v lyžařské škole a ještě ve 23 letech se živil jako zedník, přesto se stal jedním z nejlepších sjezdařů historie. Po vážné nehodě na motocyklu málem přišel o nohu, dokázal se ale vrátit a získat další medaile. Vyhrál dvakrát olympijské zlato, třikrát byl mistrem světa a čtyřikrát ovládl celkové hodnocení světového poháru, přesto nikdy netrpěl hvězdnými manýry. Nezničitelný "Herminátor" a čtyřnásobný rakouský sportovec roku Hermann Maier se narodil 7. prosince 1972.
Přezdívku "Herminátor" si Maier vysloužil svým dynamickým a riskantním stylem, díky němuž na přelomu milénia dominoval bílým svahům. S 54 vítěznými závody světového poháru je druhým nejúspěšnějším sjezdařem v historii za Švédem Ingemarem Stenmarkem. Jeho reprezentační kolega Andreas Schifferer po jednom z Maierových vítězných závodů prohlásil: "Jsem nejlépe umístěným mužem na Zemi. Maier je totiž sjezdař z jiné planety, a tak jeho výsledek nelze počítat."
Rodák z Altenmarktu se přitom dlouho nemohl prosadit mezi profesionály, a tak si v létě vydělával jako zedník a v zimě jako lyžařský instruktor. Zlomovým okamžikem Maierovy kariéry byl závod Světového poháru v obřím slalomu ve Flachau v lednu 1996, kdy mu jako předjezdci rakouští trenéři ručně naměřili dvanáctý nejlepší čas. Již o měsíc později si odbyl ostrý debut v seriálu SP, z premiérového vítězství se radoval v únoru 1997 v Ga-Pa, kde za sebou na ledové trati v superobřím slalomu nechal všechna známá esa.
Právě super-G se stalo jeho parádní disciplínou, úspěchy slavil i ve sjezdu a obřím slalomu. Na olympiádě v Naganu 1998 už patřil mezi medailové kandidáty, avšak jeho ambice málem vzaly za své hned při úvodním sjezdu. Z hrůzostrašného pádu ale Maier vyvázl pouze s pohmožděninami a nakonec si z Japonska odvezl dvě zlaté za super-G a obří slalom. V téže sezoně poprvé ovládl celkové hodnocení SP, to samé zopakoval i v letech 2000, 2001 a 2004.
Mezitím málem přišel o nohu, když si při havárii na motocyklu v srpnu 2001 nadvakrát zlomil pravou holenní kost. Lékaři zvažovali podkolenní amputaci, ovšem Maier potvrdil slova o vlastní nezničitelnosti. Po sedmnáctiměsíční pauze už znovu závodil a v lednu 2003 šokoval svět svým suverénním triumfem v super-G v závodě SP v Kitzbühelu. Na MS 2005 v Bormiu přidal k titulům ze sjezdu a super-G z Vailu 1999 i zlato v obřím slalomu, na olympiádě v Turíně 2006 získal stříbro a bronz.
Posledního triumfu v SP dosáhl v listopadu 2008 v Lake Louise v oblíbeném super-G, o necelý rok později po 13 letech mezi profesionály nečekaně ukončil kariéru. "Je to těžké rozhodnutí. Loučím se s povoláním mých snů. Začátky byly lehčí než teď končit," prohlásil dojatě. "S ohledem na budoucí život byl hlavní můj zdravotní stav. Teď nemám žádné komplikace a chtěl bych, aby mi to takhle vydrželo," dodal majitel čtyř velkých a deseti malých křišťálových globů.
