Eagles roztáhly křídla a po Poháru mistrů ovládly i domácí softballovou ligu

Eagles do sezony vstupovaly jako dvojnásobné obhájkyně titulu, od prvních kol ale zaostávaly za svým největším rivalem Joudrs Praha. První úspěch přišel v červenci, kdy Praha hostila mistrovství Evropy. Česká reprezentace se čtyřmi hráčkami Eagles v sestavě získala po čtyřech letech opět medaili. S evropským bronzem na krku se softbalistky z pražské Krče nadechly k úžasné druhé polovině sezony.

Na konci srpna ve vlastním areálu hostily Pohár mistryň evropských zemí. Na tomto turnaji mají všechny týmy šanci posílit se o tři domácí nebo zahraniční hráčky a úroveň PMEZ tak je díky americkým nebo australským posilám velmi vysoká. "S námi hrály Kate Robinsonová a Lauren Lupinettiová, což jsou hráčky z předních amerických týmů a bylo na nich vidět, že ten tým opravdu zvedly," říká opora Eagles Lenka Spurná.

Eagles se nesklonily ani před nizozemskými nebo italskými favoritkami a softballovou Ligu mistrů jako první český tým dokázaly vyhrát. "Na titulu z Poháru mistrů měly obě holky velký podíl, zbytek byl o síle týmu a o vůli, zvláště ve finále," vzpomíná Martinovská.

Nesoulad v týmu způsobený tím, že kvůli zahraničním posilám mohou domácí hráčky přijít o vrchol sezony, se v softbalu příliš nevyskytuje. "U Poháru mistrů se počítá s tím, že tam každý tým bude mít posily, protože bez nich prakticky nemá šanci se umístit. Naše nadhazovačky se s tím vyrovnaly perfektně a naopak se dobře doplňovaly," vysvětluje Spurná.

Přínos zahraničních hráček je samozřejmě také v předávání zkušeností. "Ačkoliv český softball jde dopředu, tak za Amerikou stále zaostáváme. A ty věci, které od nich můžeme během společných dvou týdnů odkoukat, pak zase můžeme předat mladším hráčkám," dodává Spurná.

Zadní polařka české reprezentace si dva roky vyzkoušela působení v italské lize a přiznává, že rozdíl oproti Česku je tradičně hlavně ve financích. "Všechny zahraniční hráčky jsou tam placené, mají hrazenou stravu, ubytování, dostávají kapesné, což se s námi samozřejmě nedá srovnávat. A ta kvalita soutěže je pak logicky vyšší. Ale když se podívám na reprezentaci, tak mezi námi a Italkami nevidím žádný velký rozdíl," tvrdí Spurná.

Vrcholový sport v amatérských podmínkách klade velké nároky zejména na čas a také na finance. Vybavení i cestovné si hráčky hradí samy, navíc ještě platí příspěvky. "Když se softballu věnujete na nejvyšší úrovni, tak nejen osobní život je prakticky na nule. Ráno jdete do práce, pak hned běžíte s taškou na trénink, domů dorazíte tak v jedenáct večer a druhý den nanovo. A o víkendu zápasy," vypočítává Martinovská. "Prostě musíte ten sport milovat," dodává Spurná.

V září Eagles obhájily prvenství v Českém poháru, druhé nejvýznamnější domácí soutěži, a následně v napínavém finále porazily Joudrs 3:2 na zápasy. V sérii přitom prohrávaly už 0:2 na zápasy a rozhodující duel vyhrály o jediný bod. "Za stavu 0:2 už jsme neměly co ztratit, tak jsme trochu změnily taktiku a také vyměnily nadhazovačku, protože Lucii Maršíkovou už měly soupeřky za těch asi deset zápasů, co spolu v sezoně hrajeme, trochu přečtenou a nebylo jak je překvapit. A pak nás Joudrs také trochu podcenily, protože si myslely, že máme jen jednu dobrou nadhazovačku," vysvětluje Martinovská.

Mezi Joudrs a Eagles, tedy dvěma dlouhodobě nejúspěšnějšími českými týmy, panuje samozřejmě velká rivalita, podpořená také tím, že jde o pražské derby. "Já jsem shodou okolností za Joudrs několik let hrála, než jsem přestoupila do Krče. Z obou týmů se dává dohromady reprezentace a je tam spoustu zkušených hráček, takže vzájemné zápasy jsou vždycky velký boj. Ale jakmile se sejdeme v národním týmu, tak rivalita jde samozřejmě stranou," uzavírá Spurná.