Čekala jsem, že mě holky v závěru převálcují. Výhra je hrozně boží, zářila Koukalová

"Je to boží, hrozně boží," řekla Koukalová po třinácté výhře v kariéře. Na trati slyšela spoustu česky fandících fanoušků a zjistila, že česky jí fandili třeba také Francouzi. "Vzadu v zatáčce, což bylo velmi milé. A celou dobu jsem si během závodu představovala, jak lidi fandí u televize, a doufala, že jsem jim vylepšila náladu a den. Snad se to povedlo," řekla.

Obhájkyně křišťálového glóbu vyrazila na trať z třetího místa po sobotním sprintu a od první střelecké položky ze čtyř jela v čele. Cílem projela osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou, třetí skončila Italka Dorothea Wiererová.

"V posledním kole jsem si myslela, že mě Dora s Laurou převálcují, ale když jsem viděla 400 metrů před cílem na obrátce, že je tam pořád kousek, tak jsem věděla, že si poslední metry můžu vychutnat. A byl to skvělý pocit," radovala se Koukalová.

Přemýšlela, že si od fanoušků vezme českou vlajku, ale nápad nakonec nezrealizovala. "Trochu mě mrzí, že jsem to nestihla, ale úplně tak jsem si netroufala. Dojezd na stadion je zrádný, a aby mě ještě nepřefrčely, to by bylo blbý," vysvětlila.

Na nejvyšším stupni stála poprvé od února, kdy ještě pod dívčím jménem Soukalová ovládla v americkém Presque Isle sprint i stíhací závod. "Úplně nevím, jestli je vyhrávání návykové. Spíš je to o tom, nesvazovat se tím a odvést svoji práci nejlépe. Nemyslet na to, jak to dopadne a žít tím okamžikem."

Základ k výhře položila na střelnici. Musela jen na jedno trestné kolo, jinak střílela přesně. "Nejdůležitější bylo udržet si stabilitu, protože jak jsem tady začala šíleně (17. ve vytrvalostním závodu), tak bylo důležité si sebedůvěru dodat a moc nekazit. To se povedlo a je to pro mě takový dost velký krůček k sebedůvěře," řekla Koukalová, která ve smíšené štafetě a závodu na 20 km měla problém se "stojkou", ale ve sprintu a stíhačce už střílela jistě.

Dobrá muška pomohla Koukalové v běžecké části. "Už to nebyla na trati hitparáda jako v prvních závodech, ale bylo vidět, že síly ubývaly i holkám kolem. Vzhledem k tomu, že se mi dařilo střílet, tak mi to dodalo hodně sil na trať," uvedla.

Po první zastávce na střelnici se dostala do čela, ale to zjistila až při příjezdu na druhou střelbu. "Myslela jsem si, že jedu druhá, že Marie (Dorinová Habertová z Francie) má náskok a je v nedohlednu," přiznala Koukalová. Málem si také popletla stav, z kterého měla střílet. "Asi metr předtím, než jsem si chtěla stoupnout na dvojku, tak mi rozhodčí ukázal, že mám jít na jedničku. Říkala jsem si: 'Jéžiš, to je blázen, co blbne.' Ale bylo to rozhodně příjemné překvapení," řekla sedmadvacetiletá Koukalová.

V letní přípravě měla Koukalová problém s motivací, přípravu jí poznamenalo fyzické a psychické vyčerpání. "Proto jsem si nepředstavovala začátek sezony po těch letních problémech v přípravě až takhle skvěle," řekla.

Každý dobrý výsledek je ale pro ni do dalších závodů velkou motivací. I ta jí trochu před sezonou chyběla. "Možná jsem si díky tomu na sebe nevytvářela takový tlak, což mi paradoxně mohlo pomoct. Teď dělám svoji práci nejlépe, jak umím," prohlásila.

Za necelé dva týdny se biatlonisté objeví v Novém Městě na Moravě při třetím kole Světového poháru. Na Vysočinu už se i díky dobrému vstupu do sezony Koukalová těší. "Už ani nevím, kdy jsem se někam naposledy takhle těšila," řekla.

Dostává hodně vzkazů od fanoušků, kteří se také těší do Nového Města. "Mám z toho až husí kůži. Spousta závodníků a lidí z jiných zemí mi říkalo, že sice všude se závodí hezky, ale nikdy nezažili atmosféru jako v Novém Městě. Je pro mě ctí a naplňuje mě to hrdostí poslouchat takové milé názory," řekla Koukalová.