NFL: Chiefs po monumentálním obratu slaví skalp Houstonu, Tennessee si vyšláplo na dalšího favorita

Ve finále NFC se potkají dvě organizace, které dohromady získaly devět Lombardiho trofejí (49ers pět, Packers 4). Na druhé straně jediný Super Bowl trofej z finalistů AFC vyhráli už před padesáti lety Chiefs. Vyvrcholení sezony bude ve znamení nástupu nové generace, jedinou finálovou účast ze zbývající čtveřice quarterbacků má na kontě veterán Aaron Rodgers z Green Bay.

Chiefs – Texans 51:31

Legendární stadion Arrowhead měl pro domácí Kansas City dlouho punc prokletého místa. Vždyť Chiefs tu v play-off vyhráli do loňské sezony jen dvakrát, a to na začátku devadesátých let. Zlom přišel až loni proti Indianapolis a epický comeback proti Houstonu může být pro ve vyřazovací části dlouho neúspěšnou organizaci definitivním bodem obratu.

Houston cestoval do Missouri posílen vydřeným vítězstvím ve wild card týdnu nad Buffalem, se kterým přitom prohrával už o šestnáct bodů, navíc na půdě Náčelníků dokázal vyhrát už v základní části. A v první čtvrtině předvedl Deshaun Watson se svou partou něco, co klubová historie Texans nepamatuje.

První držení míče, šest rozehrávek a 54yardový touchdown Kennyho Stillse. Po následném neúspěšném snažení domácích zblokovaný punt Barkeviouse Minga, který donesl do endzóny Loonie Johnson. Po pěti minutách to bylo 0:14 a už tak dost prochladlé domácí příznivce ještě víc zmrazil Watson rychlou přihrávkou na skórujícího Darrena Fellse, kterou potrestal předchozí chybu Tyreeka Hilla při punt returnu.

Vypadalo to, že Chiefs jsou na ručník a kletba Arrowhead se vrací. Pak ale přišly v krátkém sledu tři momenty, které hostům vytrhly otěže zápasu z rukou a udělaly z Texans po většinu zbytku utkání jen statisty. Ten první sám o sobě ještě nevypadal tak fatálně. Houston při čtvrtém downu pro jeden yard hluboko v redzóně Chiefs šel konzervativně kopat field goal a Ka'imi Fairbairn zvýšil na 24:0.

Poté ale Fairbarnovu rozehrávku po velkém slalomu vrátil Mecole Hardman až na polovinu hostů a nakopl spoluhráče správným směrem. O necelou minutu a dvě rozehrávky později oslovil Patrick Mahomes Damiena Williamse, který vrátil Chiefs do zápasu. A zbývající psychologickou výhodu Houstonu následně pohřbil nesmyslný pokus o fake punt pro čtyři yardy na vlastní třicítce.

Justina Reida totiž zastavil Daniel Sorensen a domácí získali míč ve výborné pozici. V první rozehrávce jim navíc pomohl Loonie Johnson faulem za 28 yardů a o půl minuty později už zvedal poprvé v zápase ruce nad hlavu skórující Travis Kelce. Chiefs v tu chvíli definitivně naskočili do rychlíku, který hosté už nebyli schopni zastavit.

Z následného výkopu totiž domácí získali opět míč, když returnera DeAndre Cartera donutil ke ztrátě znovu Sorensen. Chiefs to bleskově potrestali znovu zásluhou Kelceho a skórovali potřetí během necelých 3,5 minuty. Kelce pak uspěl ještě potřetí těsně před poločasem a završil obrat. Vymazat podobně vysoké vedení soupeře ještě do poločasu se dosud žádnému týmu nepovedlo.

Elitní tight end Chiefs Kelce jako první hráč zvládl v zápase play-off zachytit tři přihrávky pro touchdown během jediné čtvrtiny. Mahomes čtyřmi asistencemi v jediné patnáctiminutovce vyrovnal 32 let starý výkon Douga Williamse z Redskins. V prvním poločase padlo 52 bodů, což je nejvíce v historii vyřazovacích bojů.

Hned v úvodu druhé půle se dvakrát prosadil po zemi Damien Williams a bylo prakticky po zápase. Chiefs skórovali 41 bodů bez jediné reakce soupeře a unikátní sérii sedmi útočných drivů zakončených touchdownem za sebou zakončil Mahomes úspěšnou přihrávkou na náhradního tight enda Blake Bella. Čtvrtá čtvrtina už se pak pouze dohrávala.

Mahomes zakončil zápas s 321 naházenými yardy, 53 yardy po zemi a pěti asistencemi beze ztráty. Něco podobného se ještě žádnému quarterbackovi v play-off nepodařilo. Williams s Kelcem jsou pak teprve druhou dvojicí spoluhráčů s touchdownovým "hattrickem" v zápase vyřazovací části.

Konečný výsledek 51:31 je sice až čtvrtým největším obratem v bojích o Super Bowl, ovšem poprvé dokázal úspěšný tým vyhrát o dvacet bodů poté, co sám během zápasu stejným rozdílem prohrával.

Mimořádnost utkání potvrdí i některé statistiky Houstonu. Týmy, které dokázaly skórovat přes třicet bodů, mají dlouhodobě pravděpodobnost výhry v play-off přes 88 procent. A Deshaun Watson je prvním quarterbackem s více než 300 naházenými yardy a třemi touchdowny beze ztráty, který svůj zápas prohrál.

Ravens – Titans 12:28

Statistiky ovšem nejsou všechno. Chcete vědět, jaké je to být výrazně lepší ve většině ofenzivních parametrů, a přesto jasně prohrát? Zeptejte se v Baltimoru. Ravens nedokázali nejlepší základní část v klubové historii převést do úspěchu v play-off. A to ačkoliv získali v zápase o celých 230 yardů více než soupeř z Tennessee.

Titans totiž úspěšně zopakovali taktiku z minulého týdne na Foxborough – dobře bránili, v pasové hře nechybovali a hlavně nechali běhat Derricka Henryho. Nezastavitelná mašina zaznamenala v rekordním třetím zápase v řadě přes 180 yardů po zemi, k tomu navíc Henry jako první running back od roku 1987 přidal i asistenci. Jeho tříyardový padáček na Coreyho Davise v úvodu druhého poločasu znamenal zvýšení náskoku už na rozdíl patnácti bodů.

Domácí v zápase draze platili za chyby. Dva touchdowny inkasovali poté, co předtím ztratili míč na downy. V první čtvrtině Mark Andrews nezachytil přihrávku a míč jen tečoval do rukou hostujícího Kevina Byarda, který následně získal pro Titans ještě přes třicet yardů navíc. Hosté šli na míč a vzápětí se dostali do vedení, které už do konce zápasu nepustili.

A hned po Davisově touchdownu Jurrell Casey poslal k zemi Lamara Jacksona a volný míč zalehl Jeffery Simmons. Titans tak rozjížděli drive na dvaceti yardech Baltimoru a situaci využil ke skórování po zemi quarterback Ryan Tannehill. Tomu v utkání stačilo na výhru jen sedm přesných přihrávek pro 88 yardů. Dva vítězné zápasy play-off v řadě s méně než 100 naházenými yardy předtím zvládl jen legendární rozehrávač Pittsburghu Terry Bradshaw.

Velká jízda Titans tak bude pokračovat v konferenčním finále. Tennessee přitom začalo sezonu pouhými dvěma výhrami v šesti zápasech. Pak ale trenér Mike Vrabel při porážce 0:16 v Denveru posadil na lavičku mizerně hrajícího Marcuse Mariotu a s Tannehilem přišel obrat.

Následovalo sedm výher z deseti utkání, v posledním hracím týdnu postup do play-off a ve vyřazovací části vyřazení statisticky nejlepší obrany (Patriots) i útoku (Ravens). Teď čeká na Titány výzva v podobě Kansasu, který ovšem dokázali před dvěma lety na Arrowhead porazit.

49ers – Vikings 27:10

Divizní kolo v NFC bylo o poznání méně zajímavější. Minnesota nechala zřejmě veškerou energii ve vítězné bitvě v New Orleans a na hřišti San Francisca ničím nepřipomínala tým s parametry účastníka play-off.

Proti skvěle hrající obraně Niners získala pouhých sedm prvních downů, 147 kombinovaných yardů a hlavně 21 yardů po zemi, což je pro běhově orientovaný útok Vikings ostuda. Navíc ofenzivní linie Minnesoty povolila hned šest sacků na Kirka Cousinse.

Výsledek vlastně příliš neodpovídá dění na hřišti, poločasové vedení 49ers o pouhé čtyři body zajistila primárně alespoň zpočátku fungující obrana hostů, náhodný záblesk ofenzivní invence v podobě čtyřicetiyardového touchdownu Stefona Diggse a interception nejlepšího hráče Vikings Erica Kendrickse, který zhodnotil alespoň ve tříbodový zisk kopáč Dan Bailey.

Druhá půle už se hrála pouze podle not domácích, kteří zejména pravidelnými zisky yardů po zemi ničili defenzivu Vikingů. Z trojice pozemních "zbraní" San Francisca tentokrát fungoval nejlépe Tevin Coleman, který si připsal 105 yardů a dva touchdowny. Hosté značnou část svých yardů uhráli až ve čtvrté čtvrtině, kdy proti na jistotu bránícím Niners získávali yardy zejména kratšími přihrávkami.

Snaha Minnesoty o obrat ale vyzněla po dvou ztrátách míče na downy do ztracena. Vikings jsou teprve pátá organizace v historii NFL, která postoupila třicetkrát do play-off. Jelikož ale na první Super Bowl stále čekají, tak se stali zároveň prvním týmem, který ve vyřazovací části prohrál třicet utkání. S Niners navíc prohráli v divizním kole už popáté.

Packers – Seahawks 28:23

Aaron Rodgers vyhrál osm z devíti zápasů play-off, ve kterých jeho tým vedl. Jediná porážka před pěti lety v legendárním konferenčním finále právě proti Seattlu. Historie se ale neopakovala a Packers přes zlepšený výkon soupeře v druhé půli poločasové vedení o 18 bodů přetavili ve vítězství.

Matt LaFleur si tak hned ve své první sezoně v roli hlavního trenéra zahraje o postup do Super Bowlu. Vedle Rodgersova jistého výkonu k tomu přispěl zejména receiver Davante Adams, který zachytil osm míčů pro 160 yardů a hlavně dva touchdowny. Pro další dva si doběhl Aaron Jones, Seahawks nepomohly ani dva bodové běhy veterána Marshawna Lynche.

Russell Wilson byl pod prakticky stálým tlakem obrany Packers a hned pětkrát byl poslán k zemi. Znovu byl nejlépe běhajícím hráčem Seahawks a ve vzduchu si tentokrát rozuměl zejména s Tylerem Lockettem, na studeném Lambeau Field to ale na další obrat nestačilo.