Sedm závodů schází do konce seriálu mistrovství světa silničních motorek a jediný český závodník v tomhle kolotoči je zatím hodně vidět. Čtyřiadvacetiletý Filip Salač chytil velkou formu. V posledních osmi závodech stál v kategorii Moto2 čtyřikrát na stupních vítězů a nyní se těší do Asie a Austrálie, kde by chtěl přidat další body a skončit v nejlepší pětce.
Jak si užíváte životní sezonu?
Samozřejmě mám radost, daří se, ale musím být nohama na zemi a makat dál.
V Rakousku bylo vidět, jaké máte sebevědomí. Dřív byste asi byl spokojený s místem na bedně a držel třetí pozici, ale teď už jste šel za vítězstvím – pochopil jsem to správně?
Je to tak. Už nemám co ztratit. Letos už mám první, druhé i třetí místo odškrtnuté, pole position, start z prvního, druhého i třetího místa. Všechno mám splněné. Teď už můžu trošku přemýšlet, sbírat body, abych dojížděl závody, ale když vidím aspoň trochu šanci na vítězství, tak po tom prostě jdu.
Teď asi o vás dost vzrostl zájem médií a sponzorů, to mívá dvě strany, je to třeba, ale unavuje to. Jak tohle zvládáte?
Měl jsem už i lepší dny. Je to šílený. Je toho fakt moc. Mám kolem sebe lidi, kteří mi pomáhají, ale bohužel jsou věci, které musím zvládnout sám.
Jak je na tom váš palec na noze, kvůli kterému jste nedokončil závod v Aragonu?
Teď mě v Rakousku nijak neomezoval, ale musím se na to v týdnu, než odletím do Japonska, trošku zaměřit, protože jsem tu šlachu měl po posledním závodě v Rakousku (skončil druhý – pozn. red.) hodně nateklou, takže to nemůžu nechat jen tak osudu.
Teď vás čeká pět závodů mimo Evropu, začínáte první víkend v říjnu v Japonsku, jak se na ten trip těšíte a budete mít někde čas si udělat i volno a někam se podívat?
Těším se hrozně moc až vypadnu z Čech, protože tu už začíná být zima. Budu tam mít klid, nebude mě nikdo otravovat a navíc to tam mám rád. I tratě jsou tam úžasné. Věřím, že nějaký dobrý výsledek zajedu.
Budete mít čas se taky někam podívat, třeba po závodě v Indonésii, kdy máte dva týdny do dalšího, který se jede v Kataru?
Tam bych měl chvíli zůstat, ještě nevím s kým, nebo jak, ale těším se a určitě tam chvíli zůstanu.
Máte tam nějaké zvlášť oblíbené tratě?
Všechny mám rád. Není tam jediná, která by mi vadila. Třeba Japonsko mám hodně rád a už jsem tam v minulosti byl jednou na bedně. Těším se na ty tratě moc.
Nevadí vám třeba takové to vlhko, které je v Asii?
Je to jinačí, fyzicky hodně náročné, ale patří to k tomu a všichni máme podmínky stejné.
Nyní jste v průběžném pořadí sedmý, máte nějaký cíl, kde byste chtěl být na konci sezony, do něhož zbývá sedm závodů?
Určitě do pětky.
V americkém týmu OnlyFans jste stále spokojený, i když se vám třeba v předminulém závodě zadřel u motorky píst a skvěle rozjetý závod jste nedokončil?
Tým je super, stojí za mnou, připravuje mi skvěle motorku a dělá výbornou práci. A ten píst? To nebyla chyba týmu, ale technický problém motoru. Věc, která se prostě stane. Nebylo to nic příjemného, když jsem podřadil, tak ta komprese byla o hodně vyšší než normálně a málem jsem z motorky vystoupil. Ale naštěstí to dopadlo dobře.
Váš manažer Šťovíček hovořil o nabídkách z MotoGP. Je v tomhle něco nového, nebo preferujete dodržet smlouvu s týmem, s nímž máte kontrakt i na příští sezonu, a třeba i v Moto2 zabojovat o titul?
Chtěl bych zůstat a zatím to tak vypadá. Chci výsledek v motodvojkách, abych si zasloužil dostat se do MotoGP. Protože, co se celkového umístění týká, tak to ještě na MotoGP nestačí. Ale myslím na rok 2028, tam už bych mohl nějaké šance vidět.
O MotoGP mluvíte jako o vašem snu, ale tam je hodně důležité mít dobrý tým a motorku, abyste mohl jezdit ve špičce. Takže byste třeba nepřijal každou nabídku?
MotoGP je sen. A jestli budu mít štěstí, že se uvolní v nějakém týmu místo, projevili by o mě zájem a přišla by nabídka, tak bych to určitě bral. Ale to je ještě daleko.
