Devět, osm, sedm. Silniční cyklistika bojuje o velikosti týmů
Paříž/Řím – Prostředí silniční cyklistiky si našlo další problém, kde se zúčastněné strany mohou navzájem hlasitě a dosyta překřikovat. Krok pořadatelů největších světových závodů o snížení počtu jezdců, kteří do nich budou moci zasáhnout, vyvolal hlasitou kritiku ze strany Mezinárodní cyklistické unie (UCI) i cyklistických týmů. Nejistá je motivace, efekt a nakonec i mandát k tomu podobné opatření provést.
Když letos na jaře došlo ke kolizím s doprovodnými vozidly a motocykly, volala značná část cyklistické veřejnosti o zvážení počtu "externích" subjektů během cyklistických závodů. Na závodě Gent-Wevelgem došlo ke smrtelnému zranění francouzského cyklisty Antoina Demoitiého, po kolizi v závodu Kolem Belgie zase dodnes zůstává v kómatu Belgičan Stieg Broeckx. Vypadalo to, že doprovodný provoz je v takovém množství neúnosný a je potřeba, aby byl značně zregulován.
V minulých dnech pak došlo k opatření, které částečně bezpečí jezdců skutečně může pomoci řešit, přichází ale takříkajíc z druhé strany. Namísto regulace množství motorek s fotografy a automobilů s osobnostmi ale pořadatelé závodů ASO (kromě Tour de France mají ve svém portfoliu mj. i Vueltu nebo Paříž-Roubaix) a RCS (pořadatelé Giro d'italia) sáhli na počet cyklistů, kteří se od příští sezony mohou zúčastnit jejich závodů. Už od lednového startu sezony by tak na Grand Tours mělo startovat osm jezdců (namísto dosavadních devíti) a na důležitých klasikách sedm (oproti stávajícím osmi).
Jak se dalo čekat, takové rozhodnutí nemůže zapadnout bez odezvy a v cyklistickém prostředí ani bez vyostřených kontroverzí. Těch je hned několik. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) brzy prohlášení organizátorských skupin napadla s tím, že k něčemu takovému nemá mandát. Jde o podstatný argument, neboť podle stávajících regulí má počet jezdců určovat tzv. Professional Cycling Council (PCC), v němž má své zastoupení jak UCI, tak zástupci týmů a pořadatelů. Podle prohlášení, které UCI vydala, mělo PCC zasedat v listopadu a slíbit si další společné jednání o problému, ovšem s žádným efektem pro sezonu 2017. Prohlášení pořadatelů tak působí trochu jako partyzánský krok.
Jonathan Vaughters (manažer stáje Cannondale-Drapac): "S tím řešením jako takovým problém nemám. Co se mi ale hrubě nelíbí, to je způsob oznámení – zničehonic a z pozice jen jedné zúčastněné strany. Na konci listopadu už týmy mají spoustu věcí zařízených a připravují se naplno na další sezonu. Svým závodníkům nejprve řeknete, jaké jsou jejich cíle a jaké konkrétní závody pojedou, a teď abych za nimi šel znovu a řekl jim, že jim ty domluvené věci najednou nemůžu zaručit. Není to ze strany ASO vůbec zodpovědné."
Opatření může znamenat ztrátu míst pro desítky lidí
Ozvaly se i cyklistické týmy, kterým se logicky nelíbí načasování podobného oznámení. Něco podobného se už přitom řešilo před několika měsíci, kdy UCI náhle pod tlakem ASO rozhodla o snížení počtu WorldTour týmů pro rok 2017. Po oprávněné kritice, že udělat podobné rozhodnutí v probíhající sezoně není vůbec fér vůči týmům, od něj ale nakonec Unie odstoupila.
Hlavním argumentem cyklistických týmů je tedy nevhodné načasování a nelze se jim mnoho divit. Kromě toho, co výše zmiňuje Jonathan Vaughters, tedy problémy s koncepcí přípravy, jde ale například i o závodnické smlouvy. Pokud tým ví, že na hlavní závody sezony nepotřebuje tolik závodníků, proč by jich tedy měl zaměstnávat stávajících třicet, a ne o několik méně. Ruku v ruce s tím jde i velikost realizačního týmu, která by v případě realizace opatření pravděpodobně také došla změn. Hlavní efekt celého kroku tak může být ztráta zaměstnání pro desítky, možná i stovku lidí pohybujících se v cyklistickém prostředí.
Otázkou pak samozřejmě zůstává, jaký efekt si od snížení počtu závodníků slibují pořadatelé. Jejich krok už dostal nálepku "anti Sky" – ASU se dlouhodbě nelíbí styl, kterým britská stáj Sky dominuje na Tour de France a nutno říct, že s nimi mnozí diváci u trati či televizních obrazovek souhlasí. Bude mít ale zmenšení týmu o jednoho závodníka skutečně takový efekt? Na případě Sky si můžeme zkusit, že by v případě snížení sice na letošní Tour přišla například o Mikela Nieveho, Chris Froome by ale stále měl k ruce Mikela Landu, Sergia Henaa, Gerainta Thomase a Wouta Poelse. Každý si může odpovědět, zda by takováto změna něco ovlivnila na průběhu závodu.
Přidávají se i oprávněné hlasy, že počet závodníků na některých závodech už snížený je – například etapové závody Paříž-Nice či Critérium du Dauphiné v současnosti jezdí osmičlenné sestavy. Výsledky z letošní sezony? První etapák vyhrál pro Team Sky Thomas, druhý Froome.
Průběhu závodů se tak chystaná změna pravděpodobně výrazněji nedotkne. Co naopak, pokud skutečně vejde v platnost od sezony 2017, ovlivní, je plánování a struktura cyklistických týmů. Ty by platily v nadcházející sezoně závodníky, pro které nenajdou odpovídající využití – pravděpodobně bychom tak v příštím roce viděli snižování stavů jak v případě závodníků, tak masérů, mechaniků či trenérů.
A jak se to celé dotkne zdraví jezdců přímo v závodech? Jejich menší počet zřejmě odpovídajícím způsobem sníží riziko individuálních chyb a kolizí z nepozornosti, jen težko se ale změní skutečnost, že silnice jsou zkrátka úzké a většina pelotonu se snaží být v jeho prvních řadách. Tlačenice budou nastávat podobně, jako je tomu nyní a riziko kontaktu se nijak dramaticky nesníží. Skoro se zdá, že by zdraví jezdců lépe chránilo jiné opatření, a sice takové, které by si vzalo za cíl snížit množství doprovodných motorek a automobilů.
